etapa
PRVNÍ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Nejjižnější bod ČR (Horní Dvořiště) - Nové Údolí
Z nejjižnějšího bodu ČR mezi Lipnem a Schwarzenberským kanálem až na kraj Šumavy.
První etapa je celkem asfaltová. Lesácké cesty, cyklostezky a v chráněných oblastech často i turistické trasy vedou po zpevněných cestách. Přírodního terénu si užijeme hlavně na závěr na hřebeni kolem Plechého.
vzdálenost: 95,9 km
doba: 4 dny
převýšení ↑ 1850 m
↓ 1678 m
nejvyšší bod: Plechý 1387 m
Plánování výletu
Do Horního Dvořiště se dostaneme vlakem ČD z Českých Budějovic, cesta trvá hodinu.
Z Nového Údolí pojedeme dvě a půl hodiny do Českých Budějovic nebo dvě hodiny do Číčenic, oboje vlaky GW Train Regio. Odjezd plánujte dopředu s rezervou, vlaků nejezdí moc.
Možnost zkrátit a sejít do Nové Pece na vlak / bus. Autobusové zastávky cestou: Studánky, Pasečná, Přední Zvonková
Ubytování: Pasečná, Svatý Tomáš, Přední Zvonková, Nové Údolí
V rámci NP Šumava slouží k přenocování tzv. Nouzová nocoviště s danými pravidly.
Raději se zásobte předem. Něco málo jde sehnat v hned z kraje v Horním Dvořišti, ve Studánkách a dál je to slabší.
Horní Dvořiště, Studánky, Svatý Tomáš, Přední Zvonková a dál už jen Šumavské lesy. Pod Plešným jezerem je sezónní bufer Říjiště a na Třístoličníku německá hospoda.
Na Závěr v Novém Údolí se dá najíst i napít v penzionu nebo přímo u nádraží v Krčmě Vagon s malým muzeem.
Bistro Krmelec ve Svatém Tomáši, občerstvení naproti kostelu cestou na hrad.
Frantoly - potůček, pramen u silnice cestou na Hvězdnou, Koňský potok cestou za Guglwaldem, studánka u Sv. Tomáše, přítoky Schwarzenberského kanálu, to je přírodní voda, které jsme se nebáli.
Na hřebeny je potřeba se zásobit. Na sestupu je možno nabrat vodu na rozcestí pod Třístoličníkem.
Trasa
km 0
Horní Dvořiště - nádraží
Obec Horní Dvořiště (něm. Oberhaid) je městečko ležící na staré obchodní cestě do Rakouska a nejjižnější obec České republiky. Nachází se na okraji chráněného přírodního parku Vyšebrodsko 653 m nad mořem. Český Heršlák (německy Böhmisch Hörschlag) je část Horního Dvořiště (za nedalekou státní hranicí se nachází Hörschlag – Německý Heršlák). Stávala zde i středověká tvrz.
Nádražní budova stanice Horní Dvořiště je z roku 1921. Na stěně krytého nástupiště najdeme černou mramorovou desku, připomínající pátek 20. prosince roku 1918. Ten den se zde prezident Tomáš Garrigue Masaryk při návratu do Československé republiky.
Od té doby byla železniční stanice Horní Dvořiště důležitým hraničním přechodem a v Českém Heršláku se usadily celní, policejní i vojenské orgány. Dnes se zde pohybují hlavně zaměstnanci železnice, celní správy a policie. Část budov je nevyužitých.
Z nádraží do vsi po žluté, dál po modré na Mlýnec a odbočku Radvanov.
km 10,5
Bývalá osada Radvanov
Radvanov je zaniklá osada, bývalá nejjižnější ves Čech asi kilometr od nejjižnějšího bodu ČR. Vesnice ležela v nadmořské výšce přibližně 700 m n. m. na úbočí Radvanovského vrchu, na dnešním území přírodního parku Vyšebrodsko. První zmínky o obci pocházejí ze 13. století. Na počátku dvacátého století tu žilo 110 obyvatel v 18 domech. V důsledku odsunu německých obyvatel po roce 1945 vesnice zanikla a dnes tu nežije nikdo. Zbytky základů zarůstají travou.
Na místě větší ze dvou zbořených kaplí byl v roce 2005 postaven kříž.
km 11,8
Nejjižnější bod České republiky - symbolický začátek STEZKY KOLEM ČESKA
Místo je označeno kamenem s pamětní deskou a sloupkem s turistickým razítkem. Nedaleko leží také nejjižnější hraniční přechod. Nachází se nedaleko Vyšebrodském průsmyku, na trase bývalé solné stezky.
Toto místo je známé jako Švédské Šance, protože se tu kdysi za třicetileté války zastavili Švédové. Dnes ho připomínají dřevěné palisády na rakouské straně.
Vede sem žlutá značka přes Radvanov, z odbočky pak na Studánky po modré.
km 17,7
Studánky
Obec na silnici k hraničnímu přechodu Studánky – Weigetschlag. Přes Studánky vedla stará Linecká stezka - historická cesta mezi českými zeměmi a Lincem. Díky blízkosti hranice je dnes jednou z možností, kde koupit sádrového trpaslíka do zahrádky. Najdeme tu i potraviny a hospodu.
Pamětihodnosti: Kaple zasvěcená Našemu spasiteli a Socha svatého Jana Nepomuckého.
Pokračujeme po zelené asfaltkou na kolem bývalé roty Martinkov do Mnichovic a dál po žluté.
km 27,7
Hvězdná - 1012 m n.m.
Nejvyšší bod hřebene, jež je součástí hlavního Evropského rozvodí. Značeno jako vyhlídka, plochý vrchol včetně vrcholové skalky je kompletně zarostlý vysokými smrky.
Cestou po žluté značce u bývalé obce Frantoly lze nebrat voda z potůčku, asi kilometr před Hvězdnou je na křižovatce lesních cest pramen. Pokračujeme po žluté na rozcestí Kapličky.
km 29,3
Kapličky - bývalá obec
Bývalá obec. U rozcestí přístřešek a památník, Křížek na místě bývalého hřbitova.
Dál po modré na hraniční přechod Guglwald. cyklostezka, lesní cesta a dál asfalt do Pasečné. V Pasečné (ubytování a bus) dále po Žluté na Svatý Tomáš / Vítkův Kámen.
km 43,8
Vítkův Kámen - 1035 m n. m., Svatá Tomáš
Vítkův kámen je zřícenina gotického hradu a je nejvýše položený hrad (resp. zřícenina) v Česku. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Pochází ze čtrnáctého století a používán byl až do poloviny osmnáctého, kdy byl po požáru opuštěn. Později ho nechali částečně opravit Schwarzenbergové a z veže si zřídili rozhlednu. Po druhé světové válce byl využíván protivzdušnou obranou státu. Po odchodu vojenské posádky sídlo opět chátralo. Na přelomu století vzniklo občanské sdružení, které hrad díky dotacím nechalo zrenovovat. Z věže je opět rozhledna, s vnitřním dřevěným schodištěm (61 schodů).
Z vyhlídkové plošiny uvidíme Šumavské hřebeny, Lipno a okolí, Novohradské hory a výhledy do Rakouska. Údajně jsou při dobrém počasí vidět i Alpy.
Svatý Tomáš (995 m) je horská vesnice se čtvrtým nejvýše položeným kostelem u nás. Poutní kaple Božího těla z roku 1347 se dochovala jen díky tomu, že vojenské jednotky, které se sem nastěhovaly po válce, jí používaly jako sklad. Po roce 1990 byla opravena.
V obci se nachází škola z roku 1904 a před válkou ležela na významné cestě do Rakouska. Po roce 1945 bylo obyvatelstvo vystěhováno a některé domy zbořeny. Dnes tu žije asi 20 obyvatel. Lovecký zámeček nechali Schwarzenbergové přestavět z bývalé myslivny. Po válce chátral, v devadesátých letech vyhořel a dnes je ve zrekonstruované budově hotel.
Před vesnicí je napravo od cesty studánka s pěkným sezením. Cestou ke hradu je občerstvení - bistro Krmelec. Pokračujeme po červené k Růžové cestě a po žluté na rozcestí U Korandy.
km 49,5
U Korandy
Rozcestí, kudy vede i Schwarzenberský kanál. Právě tudy prochází hlavní evropské rozvodí mezi Labem a Dunajem, tedy Severním a Černým mořem. Schwarzenberský kanál sloužil od 18. století k plavení dřeva po Dunaji do Vídně. Později, byl tzv. Želnavským smykem propojen i s Vltavou.
Pokračujeme cyklostezkou na sever k rozcestí U Mostu a dál po červené podél jižní strany Lipna.
km 53,5
Rakouská zátoka, Lipno
Silniční most přes drobnou zátoku, jejíž jihozápadní břeh již patří Rakousku. Vodní nádrž Lipno je se svými 48,7 km² největší vodní plochou v ČR.
Pokračujeme po červené přes Kyselov (odbočka na přívoz), bývalé osady Pestřice a Račín, kolem Pestřického vrchu do Přední Zvonkové.
km 64,0
Přední Zvonková
Přední a Zadní Zvonková (německy Glöckelberg) bývala celkem velká obec, osídlená převážně němci. Přímo obcí procházela tzv. „železná opona" – Zadní Zvonková se po 2. světové válce dostala do zakázaného hraničního pásma a po vystěhování obyvatel byla zničena.
Přední Zvonková se zachovala jako sídlo členů pohraniční stráže.
km 66,0
Zadní Zvonková
Zde se znovu potkáváme se Schwarzenberským kanálem. V Zadní Zvonkové zůstaly pouze tři budovy (kostel sv. Jana Nepomuckého, fara a dům, který dnes funguje jako penzion)
Kostel pochází z osmnáctého století. V 19. století byl zničený požárem a později opraven v novogotickém stylu. V pohraničním pásmu chátral. Opraven byl až na přelomu století a to z velmi špatného stavu bez střechy. Později byl opraven i hřbitov a budova fary, kde bylo zřízeno Urzidilovo muzeum, podle básníka, který místo často navštěvoval.
Pokračujeme pokračujeme po modré a naučné stezce podél Schwarzenberského kanálu.
km 72,4
Klápa
Rozcestí a odpočinkové místo. Poblíž pomník Václavu Císlerovi a bývalé kasárna pohraniční stráže.
Želnavský smyk je odbočka ze Schwarzenberského kanálu, které umožňovala plavit i dlouhé stavební dřevo po Vltavě do Prahy. Po poklesu zájmu o plavbu do Vídně tak prodloužila využití kanálu o více než sto let.
km 77,4
Akvadukt na Schwarzenberském kanále
Plavební kanál tu přechází Koňský potok a jeho údolí po mostě v korytě vedle silnice. Část vody z Koňského potoka přitéká do kanálu tzv. Koňským smykem.
Zde trasa opouští Schwarzenberský kanál a stoupá po zelené, kolem bufetu Říjiště k Plešnému jezeru. Z rozcestí Pod Plešným jezerem procházíme Kamenným mořem žulových balvanů a znovu se otevírají výhledy na Lipno
Pod Plešným jezerem je možnost přenocovat na Nouzovém nocovišti NP Šumava. Podle pravidel se zde můžeme zdržet pouze jednu noc a to mezi 18 a 9 hodinou, samozřejmě bez ohně, rámusu a zanechávání odpadků.
km 81,1
Plešné jezero
Jedno ze Šumavských jezer ledovcového původu. Morénová hráz byla upravena tak, že bylo možno pomocí Jezerního potoku regulovat průtok vody ve Schwarzenberském plavebním kanále. Bývala tu i turistická chata. Nad jezerní stěnou stojí 14 metrů vysoký obelisk - pomník básníka A. Stiftera.
Od hráze stoupáme po zážitkové NS Duch Pralesa po severní straně jezera až na vrchol jezerní stěny k pomníku a přes Kučerovu vyhlídku na Plechý.
km 83,0
Plechý / Plöckenstein - 1378 m n. m.
Plechá je nejvyšším bodem české i rakouské části Šumavy (celkové prvenství drží německý Großer Arber / Velký Javor 1456 m). Vrchol je označen křížem a dál pokračuje červená značka po hřebeni přímo po státní hranici.
km 84,5
Trojmení CZ / A / D
Místo, kde se potkávají tři státní hranice je označeno trojbokým žulovým kamenem se státními znaky. Přes Třístoličnou horu pokračujeme po hřebeni k Třístoličníku.
V současnosti jsou hřebenové části Šumavy téměř bez lesa. Pro srovnání foto z doby před tím, než se prohnal orkán Kiril a dnes.
km 87,6
Třístoličník / Dreisesselberg - 1323 m n. m.
Hraniční hora nedaleko Česko-Rakousko-Německého trojmezí. Název pochází z legendy, podle které se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci sousedních zemí. Zřejmě si užívali krásného kruhového výhledu z vrcholové skály.
Z Německa sem vede asfaltka a pod vrcholem je chata Dreisesselhaus-Gastgartens občerstvením. Jen pár set metrů do Německa je 1333 m vysoká hora Hochstein s podobně krásným výhledem ze skály na vrcholu. Pod ním je kaple Sv. Jana Nepomuckého.
Pokračování po červené, sestup přímo po hraniční stezce. Pozor, červená vede i k německému Hochsteinu a to po široké cestě. Hraniční stezka odbočuje poměrně nenápadně u vysokého uschlého smrku (snad tam ještě vydrží...) blízko za restaurací.
Po prudkém kamenitém sestupu červená sejde na asfaltovou Třístoličnou cestu. Na rozcestí je možno nabrat vodu z hadice u přístřešku. Dál pokračujeme po silnici až do Nového Údolí kolem Rosenauerovy nádrže.
km 92,0
Rosenauerova nádrž
Krátká odbočka k místu, kde začíná Schwarzenberský kanál. Nádrž, která ho kdysi napájela je dnes bez vody, ale v terénu stále znatelná. Poblíž silnice dřevěné sezení a pomník stavitele Josef Rosenauera (1735 –1804). Podél plavebního kanálu odbočuje cyklostezka.
km 95,6
Nové Údolí
Trasa končí na hraničním přechodě Nové Údolí - Haidmühle, odkud jezdí vlaky do Českých Budějovic. Před sto lety pokračovala železnice až do Pasova, ale trať vzala za své v době Železné opony a nebyla obnovena.
Dá se tu najíst i ubytovat v penzionu, před vesnicí je další Nouzové nocoviště. Atrakci Pošumavská jižní dráha (nejkratší mezinárodní železnici na světe) a Krčmu Vagon udržuje stejnojmenný spolek. Poblíž nádraží je zdroj vody.
