etapa
DVANÁCTÁ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Varnsdorf - Frýdlant
Přechod Lužických a Žitavských hor přes sopečné kužely, skalní vyhlídky, zříceniny hradů a hluboké lesy až na Česko-Německo-Polské trojmezí a dál k Frýdlantu a podhůří Jizerských hor.
vzdálenost: 79,3 km
doba: 2 dny
převýšení ↑ 2319 m
↓ 2405 m
nejvyšší bod: Luž 793 m
Plánování výletu
Do Varnsdorfu jezdí přímý autobus z Prahy, případně přes Liberec nebo Děčín.
Z Frýdlantu, případně nedalekých Albrechtic nebo Mníšku dostaneme autobusem z Liberce.
Celkem dobré dopravní spojení je i z/do Hrádku nad Nisou. Lužické hory jsou dostupné poněkud hůře autobusovými linkami.
Varnsdorf, Hrádek nad Nisou, Frýdlant, případně horské chaty na Luži, Hvozdu nebo kolem Krompachu.
Kromě měst a obcí je možnost občerstvené v hotelu na Jedlové, Chatě pod Luží a na Hvozdu.
V Lužických horách je v lesích dostatek potůčků, případně studánek. V podhůří kolem Hrádku nad Nisou a dál je lepší se vodou lépe zásobit.
Trasa
km 0
Varnsdorf
Město leží v jednom z výběžků, obklopených Německem. Jezdí sem přímé autobusy z prahy, případně vlaky z Liberce. Vyrážíme přes Dolní Podluží, kde je možné vystoupit z autobusu, a Jiřetín pod Jedlovou.
km 2,5
Křížová hora (Jiřetín pod Jedlovou)
Křížová hora, je výrazný hřbet, vybíhající od Jedlové až k Jiřetínu. Hřbet se původně nazýval Holá lada nebo Kraví hora. Po roce 1790 byl zalesněn. Od 18. století je významným poutním místem. Z Jiřetína vede křížová cestas jedenácti zastaveními, vystavěná v místě, kde došlo k zázračnému uzdravení. Přímo na vrcholu stojí Kaple Sv. Kříže.
Pokračujeme po zelené pod Jedlovou a nahoru po červené, případně po sjezdovce.
km 4,2
Jedlová - 774 m
Jedlová je druhý nejvyšší vrchol okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku a třetí nejvyšší horou Lužických hor. Jedná se o mohutnou znělcovou kupu. Na vrcholu hory je rozhledna z roku 1891, výletní restaurace a pomník básníka Friedricha Schillera. Na vrchol vede lyžařský vlek a sjezdovka.
Sestupujeme po červené značce, které se budeme držet dál přes Tolštejn až na Luž.
km 6,7
Tolštejn
Hrad Tolštejn (německy Tollenstein, dříve Dohlenstein znamenající „Kavčí skála“) je zřícenina středověkého hradu. Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek. V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je to zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky. Je volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska.
.jpg)
km 13,7
Luž - 793 m
Luž je výrazná znělcová hora přímo na státní hranici s Německem. Je nejvyšším vrcholem Lužických hor.
Chata na Luži byla oblíbeným výletním místem i za doby první republiky a poslední majitel ji provozoval až do konce druhé světové války. V roce 1946 byla chata vyhořela. Na vrcholku jsou dnes pouze zbytky původní vyhořelé chaty (upravené jako vyhlídková terasa) a nevelký retranslační stožár na německé straně. V roce 2020 byla otevřena nová rozhledna.
Scházíme po červené přes Horní a Dolní Světlou a po zelené na Krkavčí kameny.
km 18,8
Krkavčí kameny
Dvě skalní věže přímo u státní hranice. Věž na německé straně se jmenuje Falkenstein (Sokol). Na české straně pak skalní věž horolezci nazývaná Sokolík. V roce 1877 byl poblíž Sokolíku postaven hostinec s vyhlídkovou verandou, z kterého se dodnes moc nezachovalo.
Po půldruhém kilometru podél hranice schází žlutá značka do Krompachu.
km 22,2
Krompach
Obec leží přímo pod horou Hvozd. Významnou atrakcí jsou tři prastaré tisy, jejichž stáří se odhadovalo na více než 1000 let a které byly považovány za nejstarší stromy v Čechách. Podle pozdější analýzy byl nejstarší z červených tisů (chráněn od května 1954) vysazen kolem roku 1580 a není mu tedy ani pět století.
V severní části obce Valy vybudovali v roce 1788 Chorvati rakouského vojska zákopy a valy proti Prusům, kterých v roce 1813 použili Francouzi ke vpádu do Čech.
Kolem starých tisů pokračujeme po červené na horu Hvozd.
km 25,1
Hvozd - 749 m
Hvozd (německy Hochwald) je výrazný znělcový hřbet (749,3 m) se dvěma vrcholy v Lužických horách na hranicích s Německem, přes jižní, vyšší vrchol vede státní hranice.. Je pátým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Na vrcholu jsou dvě restaurace.
Rozhledna na německé straně je kamenná, 25 m vysoká a byla postavena v roce 1892 žitavským spolkem Globus. Z rozhledny je kruhový výhled do okolních Lužických hor, k Ještědu i do Jizerských hor, spatříte Žitavu i polskou elektrárnu u obce Bogatynia.
Pokračujeme po červené přes Sokol směrem na Petrovice.
30,5
Zřícenina hradu Starý Falkenburg (Sokol - 593 m)
Na vrcholu jsou zbytky středověkého hradu Starý Falkenburk, postaveného kolem roku 1400, ale moc toho nedochovalo a výhled je zarostlý stromy. Pod kopcem na odbočce je sezení v altánku a Kočičí studánka.
Pokračujeme dál po červené do Petrovic.
35,6
Zřícenina hradu Větrov (Loupežnický vrch - 539 m)
Loupežnický vrch je čedičový kopec se dvěma vrcholky vypínající se nad Hrádkem nad Nisou. Po severozápadních svazích kopce prochází Žitavská stezka. Ze zříceniny se téměř nic nedochovalo.
Pokračujeme po červené a dále po modré kolem skály Podkova na Popovu Skálu.
37,8
Popova Skála - 565 m
Mohutné pískovcové skalisko na vrcholu kopce, tvořeného tektonicky porušenými a silně prokřemenělými křídovými pískovci a slepenci. Původní skalní blok se rozpadl na jednotlivé skalní útvary a balvany, mezi kterými se vyskytují dutiny a jeskyně.
Vrchol skály, přístupný po kovových schodech a zajištěný zábradlím, nabízí krásný rozhled do okolí.
Pokračujeme po modré do Hrádku nad Nisou a kolem jezera Kristýna (zatopený lignitový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál) po cyklostezce k Trojmezí.
45,0
Trojmezí CZ-D-PL
Trojmezí státních hranic Česka, Německa a Polska na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka. Podél obou vodních toků vedou asfaltové cyklostezky. Na místě jsou pomníky se znaky všech zemí, stojany s vlajkami a pěší lávka na Polskou stranu.
Směrem na Hrádek se nachází hraniční přechod Hrádek nad Nisou / Porajów. Od něho pokračujeme podél silnice do centra města.
47,6
Hrádek nad Nisou
Hrádek nad Nisou je město v Libereckém kraji, leží v Žitavské pánvi na okraji Lužických hor, asi 20 km severozápadně od Liberce a 6 km jihovýchodně od Žitavy blízko česko-německo-polského trojmezí. Protéká jím Lužická Nisa. Najdeme zde pěkně upravené náměstí, křížovou cestu a také možnost doplnění zásob.
Pokračujeme po silnici směrem na Grabštejn.
50,8
Hrad Grabštejn
Původně gotický hrad ze 13. století přestavěný v 16. století na renesanční zámek. V současnosti je ve vlastnictví státu pod správou Národního památkového ústavu. Největším lákadlem jsou krásné interiéry a zejména nádherná renesanční kaple sv. Barbory.
60,2
Výhledy - 569 m (pozorovací stanice)
Dřevěná pozorovací stanice byla otevřena v roce 2014 pod vrcholem kopce Výhledy nedaleko česko-polských hranic. Lze tu pozorovat místní faunu, především ptactvo. Na plošině je umístěna tabule se seznamem a fotkami ptáků, které se zde nejčastěji vyskytují.
Na okolním Kamenném vrchu a Lysém vrchu se nacházejí parky větrných elektráren. Na Lysém vrchu i zřícenina větrného mlýna. Pod Výhledy leží obec Vítkov, dobře je vidět na kostel.
Směrem na východ jsou vidět Jizerské hory.
63,4
Středověký dvorec Curia Vítkov
Curia Vítkov je volně inspirovanou replikou velmožského dvora z 12. století. Dvorec se skládá z opevněné "nobility" na návrší a přilehlé osady řemeslníků. V průběhu roku zde probíhají různé kulturní akce a bitvy historického šermu.
79,3
Frýdlant
Frýdlant je město na kraji Frýdlantského výběžku.
Jezdí odsud autobus do Liberce přes Albrechtice a Mníšek, které jsou alternativními cíli výletu.