top of page

Přes tři kopce Českého středohoří

Jednodenní vycházka českým středohořím přes tři sopečné kužely vystupující nad podzimní mlhu. Vzdálíme se od hranic, abychom vystoupili na šestou nejprominentnější horu Česka, Milešovku.

Výhled z Lovoše

Říjen 2020; text: Lucka


Přichází deštivý podzim a po dešti mlha. Jeden den dobrého počasí je akorát tak na krátký výlet mimo pohraniční trasu. V rámci Stezky kolem Česka chceme vystoupit na všech deset nejprominentnějšího hor v Česku a právě Milešovka tak trochu vystupuje z řady. Ze všech deseti je nejnižší a navíc daleko od hranic. Dnes, když vystupuje i nad mraky, si říká o jednodenní výlet.

Vyrážíme z Lovosického nádraží, kde parkujeme auto. Původní plán je přejet ranním vlakem na druhou stranu opět rozbije náš oblíbený dopravce. Údajně kvůli závalu je část trasy nahrazena autobusem, jen se na stanici nedozvíme, že projíždí úplně jinudy.


Akademickou čtvrthodinku po odjezdu, který se nekoná, vyrážíme na plánovanou trasu v opačném směru. Začínáme tedy výstupem na Lovoš (570 m) z Lovosic, utopených v ranní mlze. Těsně pod vrcholem traverzuje stezka suťové svahy jednoho z typických sopečných kuželů Českého středohoří. Chata na vrcholu ještě neotevřela, tak si užíváme vyhlídky z terasy. Vrchol Milešovky s rozhlednou se vznáší nad hladinou mraků jako nedobytný vzdušný zámek.


Scházíme mírnější cestou po modré a po mostě přecházíme skoro prázdnou dálnici. Alejemi ořechů a jabloní míříme k dalšímu kopci.


K vrcholu Ostrého (553 m) přicházíme kamenitou stezkou přes několik suťovisek, která přerušují les a umožňují krásné výhledy. Uprostřed čedičových skal postavili ve středověku hrad, který pak byl brzy opuštěn. Sloupce černé skály jsou doplněné zdivem dávné pevnosti.

Samotný vrchol se dostává nad okolní mraky a nechá nás rozhlédnout po okolních kuželovitých horách.


Milešovka je co by černým kamenem dohodil. Dělí nás od ní jen sestup do Milešova a čtyřsetpadesátimetrový výstup na nejvyšší horu Českého středohoří. Nedělní odpoledne vylákalo spoustu výletníků, takže na červeně značené trase nejsme sami.


"Zámek", jež jsme viděli na vrcholu, vystupujícím z mraků je historická rozhledna. Meteorologická stanice je dnes v rámci nejrůznějších omezujících opatření pro veřejnost uzavřená. Zato restaurace staré turistické chaty praská ve švech. Tedy spíš její zahrádka s dřevěnými stoly.

Mraky se nad námi opět stahují, tak se nezdržujeme a scházíme na vlak. Nejbližší zastávka je v Bořislavi. Tantokrát naštěstí vlak přijede. Po dvou zastávkách přestupujeme na autobus náhradní dopravy. Z místa, které v Lovosicích označí jako Lovosice-zastávka to máme dobrých deset minut pěšky, které stojí přímo před budovou stejnojmenného nádraží. Už chápeme, proč jsme ráno autobus "minuli" :-). Naštěstí nám to nepřekazilo výlet!





Comments


bottom of page